Chrom

Popis funkce minerálních látek a stopových prvků v organismu ve vztahu k jejich obsahu v potravinách můžeme chápat jako příklad významu skladby výživy pro dosažení, udržení a zlepšení zdravotního stavu.

Chrom je jedním z velmi důležitých, a přitom až dosud značně medicínsky podceňovaných stopových minerálů. Tento kovový prvek připomíná spíše lesklé kovové součásti automobilu než nezbytnou součást výživy. Jeho význam pro lidský organismus je ale mnohem podstatnější. Od objevu jeho působení datovaného rokem 1957 se výzkum nezastavil, a tak dnes můžeme uvést zajímavá fakta.

Minerální látka nezbytná ve výživě člověka jako ochrana před řadou zdravotních poškození.

Chrom v lidském organismu

Celkový obsah chromu uloženého v organismu se pohybuje mezi 3 až 10 μg. Dostává se do něj jedinou přirozenou cestou, konzumací potravin a nápojů. Pokud bychom uvážili celkové minimální množství chromu, aniž bychom znali oblasti jeho působení, mohli bychom se domnívat, že ve tkáních je pouze pasivní složkou. Mimochodem jódu je v organismu daleko menší množství, aniž kdo pochybuje o jeho nezbytnosti. Minerální látky účinné v takovýchto minimálních množstvích se odborně nazývají stopové prvky.

Rostoucí zájem o chrom je důsledkem jeho prokázaných účinků, objevených při studiu důsledků jeho nedostatku, způsobených téměř výhradně nesprávnou výživou. Současná strava je totiž charakteristická konzumací průmyslově zpracovaných potravin a okamžitě použitelných pokrmů, a proto obsahuje jen “zbytky” původního přirozeného obsahu. Vzrůstá konzumace cukrů a tuků, jejichž využití a přeměna v organismu je přímo závislá na odpovídajícím příjmu chromu.

Jaké funkce má chrom v organismu?

Jedním z prvních objevů působení chromu bylo jeho působení v regulaci hladiny krevního cukru. Tento efekt je velmi podobný známému působení hormonu inzulinu. Při akutním nedostatku chromu se jako první objevují příznaky podobné nedostatku inzulinu, tedy diabetes mellitus (cukrovky nebo též úplavice cukrové). Odborný výraz “glukózový toleranční faktor” (GTF) skrývá, laicky řečeno, schopnost zlepsit dispozici organismu vyrovnat se bez problémů se zvýšeným příjmem cukru ve stravě. Není to jen chrom, ale také niacin (ev. kyselina nikotinová), čili jeden z vitaminů a aminokyseliny glycin, cystein a kyselina glutamová.

Působení v přeměně ostatních živin

Inzulin, kterému chrom v jeho působení významně pomáhá, řídí nejen přeměnu cukrů, ale podílí se i na regulaci přeměny a využití tuků a bílkovin. Při cukrovce lze pozorovat zvýšené ukládání tuků, ztrácí se svalová hmota a zrychluje se sklerotizace cév. Nedostatek inzulinu, a tedy i chromu, nebo snížená citlivost tkání k působení inzulinu jsou činitelé vedoucí ke zvýšení krevního cholesterolu a tukových látek. V důsledku toho zásadním způsobem vzrůstá riziko srdeční ischemie (následně angina pectoris), nedokrvení dolních končetin s rizikem sněti a bércových vředů a také mozkové demence.

Chrom významně zlepšuje schopnost využití inzulinu, a tím omezuje riziko závažných chronických civilizačních onemocnění.

Chrom ve vývoji plodu

Chrom je podle nejnovějších zjištění důležitý i v celé řadě dalších procesů, především pro bezchybný vývoj lidského plodu. Jeho doplňkové použití se doporučuje těhotným ženám.

Chrom pro oči

Chrom je pravděpodobně nutný jako preventivní faktor vzniku šedého očního zákalu (spolu s dalšími látkami, například aminokyselinou taurin). A nejen to.

Nedostatek chromu působí pokles tvorby speciálních, hormonům podobných látek, somatomedinů. Ty se tvoří v játrech a jejich úlohou je podpora působnosti růstového hormonu. Kromě zajištění odpovídajícího růstu v průběhu vývoje se v dospělosti jejich nedostatek navenek projeví zvýšeným ukládáním tuku a ztrátou svalové hmoty, dost možná i imunity. Chrom také udržuje strukturu bílkovin a nukleových kyselin.

Současná strava nezajišťuje dostatečný příjem chromu. K tomuto závěry došly rozsáhlé studie. Colgan uvádí, že převážná část populace Spojených států má denní příjem chromu asi 20 μg, výrazně pod spodní hranicí doporučeného příjmu, která je 50 μg. Příčiny jsou dvě. Neúnosná vysoká konzumace cukrů a minimální přirozený obsah chromu v používaných potravinách, z nichž se ztrácí výrobou a kuchyňským zpracováním, takže z původního obsahu zbývá průměrně jen 10 %. S postupem stárnutí se mění schopnost zažívacího traktu využívat přijaté látky, takže je logické, že především u starších lidí dochází k významnému poklesu vstřebávání i onoho zbytkového množství chromu. To je jedna z hlavních příčin stařecké (senilní) cukrovky.

Zdá se, že doporučená denní dávka 50-200 μg je v takovýchto případech spíše dávkou udržovací než optimální. Celá řada lidí evidentně potřebuje denní dávku okolo 300 μg.

Jednou z poměrně běžných situací, při nichž dochází k akutnímu nedostatku chromu, je přísná redukční dieta. Častý neúspěch je pravděpodobně zaviněn i nedostatečným příjmem chromu, karnitinu a dalších minerálů a vitaminů. Na druhé straně dlouhodobě nedostatečný příjem chromu je jednou ze zřejmých příčin nadváhy.

Jaký je optimální příjem chromu?

Racionální výživa by měla upřednostňovat přirozené zdroje živin a všech dalších nutných látek. Pravidelná a relativně dostatečná konzumace celozrnných produktů, zeleniny, ovoce, netučného masa a naopak zásadní omezení konzumace tučných a sladkých potravin a pokrmů je určitě zárukou zlepšení zdraví. Problém je v tom, že ani značná snaha není jistotou dostatečné kvality také proto, že v běžném životě se mnohdy nelze vyhnout konzumaci neplnohodnotné “průmyslové stravy”. Řešení se nabízí využitím moderních prostředků označovaných jako nutriční suplementace výživových doplňků. V podstatě se jedná o použití speciálních potravních doplňků.

Zdroje chromu v přirozené stravě

Podle Mindella (v knize Jídlo jako lék) jsou na chrom bohatými základními potravinami kvasnice, brokolice, šunka, krůtí maso, hroznová šťáva a mořské produkty. Stratil (v knize ABC zdravé výživy) uvádí především játra, ořechy, zeleninu, celozrnné mouky a mléko. Colgan (v knize Nová výživa) se zmiňuje o škeblích a ve své další publikaci (Optimal sports nutrition) uvádí především kvasnice. Podle Roedigerové-Streubelové (Minerální látky a stopové prvky) jsou hlavními zdroji chromu černý čaj, maso, celozrnné produkty, ořechy, med a kakao. Konzumace jedné každé uvedené potraviny může mít svá úskalí a své příznivce i zaryté odpůrce a mnohdy i určitá rizika.

Jak je ze seznamu patrné, autoři se shodují jen v některých zdrojích. Příčina je v tom, že obsah chromu nebývá ve většině potravin sledován. Nejpodrobnější údaje jsou k dispozici z publikace Roedigerové-Streubelové.

Obsah chromu v potravinách

Obsah je uveden na 100 g potraviny v μg, čili mikrogramech čistého kovu (1 μg je tisícina gramu). Vstřebatelnost chromu se pohybuje v rozmezí 0,5-2 % a snižuje se ke spodní hranici v potravinách s vysokým obsahem vlákniny.

Zdroje uvedené Mindelem a Colganem, tj. mléko, kvasnice, brokolice, škeble a hroznová šťáva nejsou v tabulce uvedeny, protože autoři neuvádějí konkrétní obsah chromu.

Potravina	Obsah
Brambory průměrně	33
Cibule čerstvá	15
Černý čaj lístky (2 g)	10
Hlávkový salát	14
Hovězí maso průměr	14
Celozrnný pšeničný chléb	49
Kakaový pudr (10 g)	6
Cukrová kukuřice	32
Lískové oříšky	14
Mandle	12
Med luční	15
Tvrdý sýr Eidam	80
Rybí maso průměr	10
Obilky žita	25
Vaječný žloutek	40
Brambory	40
Banány	10
Ovoce	5

Účinky chromu v potravních doplňcích

Nepříznivý zdravotní stav velké většiny naší populace je chronicky znám. Tím více vyniknou výsledky použití specifických potravních doplňků. Naneštěstí většina odborné lékařské veřejnosti jejich účinky podceňuje nebo přímo odmítá a prohlašuje jejich podávání za šarlatánství poškozující zdraví. Opak dokazuje celá řada velmi seriózních vědeckých studií. Jejich použití je často dokonce úspěšnější než podávání obvyklých léků.

Podávání chromu prokazatelně zlepšuje stav u senilní cukrovky a významně tak podporuje efekt diety, může dokonce snížit nutné množství podávaného inzulínu u diabetiků závislých na inzulínu. Významně přispívá ke snížení hladiny cholesterolu a prokazatelně podporuje redukci tělesného tuku. Vrcholoví sportovci zjistili, že použití chromu přispívá k nárůstu a zvýšení kvality svalové hmoty, a tím ke zlepšení výkonnosti.

Není chrom jako chrom

Důležitá je jeho forma. V běžné stravě se jedná o organické i anorganické sloučeniny trojmocného chromu (šestimocný chrom je jedovatý). Trojmocný chrom použitý v potravním doplňku v anorganické formě se jen minimálně vstřebá, a proto i minimálně účinkuje. Nejlépe jsou vstřebatelné organické formy, především pikolinát chromu, následuje nikotinát a laktát. Využití se pohybuje okolo 10 %, z běžné stravy okolo 2 % a z čistě anorganických sloučenin pouze okolo 0,5 %.

Doporučené denní dávky

Pohybují se mezi 50-200 μg. Toxicita je u trojmocných sloučenin chromu minimální. Dokonce ne víc než tisícinásobné množství než doporučené není zdravotně rizikové, nevstřebává se a přebytek se vylučuje stolicí. Použití speciálních doplňků s obsahem chromu je sice povoleno i u nás, ale obohacování potravin chromem naráží na předpisy, které jeho přidávané množství omezují.

Colgan doporučuje pro sportovce dávky od 200 do 800 μg s cílem zvýšení kvality a množství svalové hmoty, pro běžnou populaci asi 200 μg. Množství mezi 200-600 μg jsou nutná a účinná při redukci nadváhy, u diabetiků nezávislých na inzulínu a principiálně u všech osob na šedesát let. Tohoto množství za žádných okolností nelze dosáhnout racionální stravou.

Závěrem

Vždy při úvaze o vztahu kvality výživy ke zdravotnímu stavu je třeba myslet na osudové podceňování této souvislosti ze strany současné medicíny. Pro odborníka je jistě obtížné formulovat pro veřejnost přijatelná doporučení, akceptovatelná především s ohledem na ekonomickou náročnost realizace. Neexistuje však jediný racionální důvod pro znevažřování působení speciálních potravních doplňků, tím méně pro napadání jejich prodejců. Nejedná se o propagaci syntetické stravy ani bezcharakterní obohacování se prodejem neúčinných pilulek. Oponenti se nejspíš obávají, že použití speciálních doplňků může být jedním z mála účinných řešení nebo přinejmenším jedním z efektivních preventivních opatření i bez syntetických a zcela nepřirozených léků, jejichž efekty jsou krátkodobé a jsou provázeny černými vedlejšími účinky nebo jsou dokonce spojeny s rizikem závislosti.

Nemyslím, že by naše zdraví zachránila konzumace některého z uvedených speciální zdrojů chromu, doplňky s obsahem samotného chromu jsou záležitostí vysoce specifickou, vhodnou pro dále uvedené zvláštní situace.

Podávání chromu je prokazatelně prospěšné při vysoké hladině cholesterolu, stařecké cukrovce a cukrovce II. typu, při stresově zvýšené hladině krevního cukru, v těhotenství, při nadměrné fyzické, především však sportovní zátěži, v průběhu přísných redukčních diet a při postupech řešících snižování tělesné hmotnosti, především ve spojitosti s chronickými civilizačními onemocněními.

V zásadě by měly být doplňovány i další stopové prvky, především křemík, bór, mangan, zinek, měď, snad i germanium. Je důležité vědět, že opět módní doplňkové podávání preparátů železa má celou řadu úskalí, mezi nimi i pokles schopnosti využití chromu.

Zdraví prospěje konzumace co nejpřirozenější stravy, ale současně zvyšování její kvality specifickými potravními doplňky. Pro základní prevenci by měly postačit multivitaminové a multiminerálové produkty, nicméně v celé řadě specifických životních situací (včetně chronických nebo i akutních onemocnění) je velmi vhodné sáhnout i ke specialitám včetně chromu.

ZDROJ: RNDr. Petr Fořt, CSc., Longevity (listopad 1997)